Nové typy známek, vyšší odpovědnost vlastníků a změna pravidel hry od roku 2019
Od 1. ledna 2019 vstoupila v účinnost novela zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, která přinesla největší změny za posledních 15 let.
Jejím cílem je sjednotit právní rámec v EU a zjednodušit proces registrace i správy ochranných známek. Změny ale nejsou pouze technické – zásadně mění i přístup podnikatelů k monitorování a obhajobě vlastních práv.
Zákon implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, která má za cíl přiblížit právní předpisy členských států v oblasti ochranných známek.
Současně novela mění i zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a zákon o správních poplatcích a ruší vyhlášku o provádění zákona o ochranných známkách.
Schválena byla v listopadu 2018 a účinnosti nabyla od 1. 1. 2019.
Nejviditelnější novinkou je prolomení tradičního pojetí ochranné známky – už není nutné, aby označení mělo grafickou podobu.
Vedle slovních, obrazových či prostorových známek lze nyní registrovat i zvukové, pohybové, holografické nebo čichové známky.
Klíčové je, aby přihláška umožnila jasné a přesné vyjádření předmětu ochrany.
Formát přihlášky (např. audio, video či datový soubor) určí Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV).
Ochrana se ovšem nevztahuje na označení, která vyplývají přímo z povahy výrobku – například vůni parfému pro parfém nebude možné registrovat.
Další důležitou novinkou je možnost zápisu certifikačních známek, které potvrzují, že výrobky či služby splňují určité standardy kvality, složení nebo způsobu výroby.
Cílem je umožnit nezávislou certifikaci a zvýšit důvěru spotřebitelů.
Tento typ známky tak neoznačuje původ, ale garantuje vlastnosti produktu.
Dosud ÚPV automaticky zkoumal, zda nová přihláška není zaměnitelná s existující známkou.
Od roku 2019 už tuto odpovědnost přebírají samotní vlastníci – musejí aktivně sledovat nové přihlášky a v případě kolize včas podat námitky.
Tato změna znamená více administrativy i nákladů, ale zároveň větší kontrolu nad vlastním portfoliem.
Z pohledu EU jde o běžnou praxi, pro české podnikatele však o zásadní novinku.
Novela zavádí také pravidlo, že v námitek či sporů o neplatnost bude muset navrhovatel prokázat skutečné užívání své ochranné známky.
Pokud důkaz neunesete, ÚPV nebo soud návrh zamítne.
Totéž platí v soudních řízeních – kdo nedokáže, že svou známku reálně používá, neobhájí svá práva.
Kritici varují, že tato novinka může prodloužit řízení až o několik měsíců, ale na druhou stranu zamezí účelovému držení neaktivních známek.
Novela zákona o ochranných známkách přináší podnikatelům více možností, ale i více odpovědnosti.
Rozšiřuje ochranu o nové typy označení, zavádí certifikační známky a přesouvá větší část dohledové povinnosti na vlastníky práv.
Změny tak posilují modernizaci a transparentnost trhu, ale vyžadují od firem aktivní správu svého duševního vlastnictví.