Zatímco Evropa stále hledá svou roli v technologickém světě, Čína ji už dávno našla. A nejen to – stala se patentovou supervelmocí, která v mnoha oblastech předběhla Západ o celé dekády. Z čísel je zřejmé, že někdejší dominance Evropy a USA je minulostí. Inovace se přesunuly na východ – a spolu s nimi i budoucnost technologií.
Nejvýmluvnějším ukazatelem technologického posunu jsou počty patentových přihlášek. Jen v loňském roce podal čínský telekomunikační gigant Huawei 6 494 patentů, což z něj činí nejaktivnějšího přihlašovatele na světě.
V oblasti generativní umělé inteligence vzniklo v Číně mezi lety 2014–2023 přes 38 000 patentů, tedy zhruba šestinásobek oproti USA, které drží druhou příčku.
Čína navíc razí cestu i v dalších strategických sektorech:
Celkově bylo v Číně za minulý rok podáno téměř 70 000 patentových přihlášek, čímž předčila i Spojené státy (56 000).
Dnes má Čína více než 4 miliony platných domácích patentů a už pět let drží první místo i v mezinárodních patentových přihláškách – tam, kde dříve dlouhodobě dominovaly USA.
Spojené státy sice zůstávají technologickým lídrem v řadě oborů, ale vnitropolitická nestabilita a kolísající ekonomická politika jejich pozici oslabují.
Celní opatření, zbrklé změny regulací a nejistota v mezinárodních vztazích vytvářejí prostředí, které nepřeje dlouhodobému technologickému rozvoji.
Evropa – přesněji řečeno Evropská unie – se mezitím dívá, vyčkává a mluví o „inovativní budoucnosti“. Všichni se shodují, že je třeba „něco dělat“, ale konkrétní kroky chybí. Výsledkem jsou deklarace bez činu, jako například:
„Je nesmírně významné, aby firmy neztrácely zápal pro vývoj a patentovou ochranu nových technologických řešení. Jen tak mohou udržet krok s globální konkurencí.“
Takové proklamace ale Čínu opravdu neohrozí.
Zatímco Evropa diskutuje a přerozděluje dotace, Asie inovuje a vyrábí. Dohánět čínský náskok s evropským byrokratickým a dotačním modelem je jako jít na draka s dřevěným mečem.
Evropa stále disponuje špičkovým výzkumem, talentovanými lidmi a infrastrukturou. Chybí jí ale rychlost, odvaha a strategická vize. Pokud se tento trend nezmění, může se snadno stát pouhým trhem pro technologie, které vznikly jinde.
Zatímco Čína se dívá kupředu, Evropa se stále ohlíží – a přitom ztrácí dech.
Čína dnes udává tempo světových inovací – od umělé inteligence po jadernou energetiku.
Evropa naopak zůstává v roli pozorovatele, který místo činů vydává prohlášení.
A pokud se něco nezmění, otázka „Kam kráčíš, Evropo?“ bude mít brzy velmi konkrétní odpověď – směrem dozadu.
Kde se rodí skutečné inovace a proč Evropa ztrácí dech?
Text ukazuje, jak Čína během jediné dekády ovládla svět patentů, proč Západ ztrácí technologický náskok a jak Evropa stále hledá vlastní směr mezi byrokracií a vizemi o inovacích.
